Praha.cz

 
Památný vrch Vítkov
Vitkov-Fucikovsky2_ik.jpg

Dominanta tyčící se nad Prahou, připomínka slavné české historie - to je pražský vrch, který ve své nejvyšší části dosahuje výšky 270,4 m.n.m. a rozděluje od sebe čtvrtě Karlín a Žižkov. Pojmenován byl původně po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici. Nejstarší doložená zpráva o kopci nad pražským Žižkovem ale pochází už z roku 1041.



Vítkov se ale především zapsal nesmazatelně do historie českého národa – na vrchu, původně osazeném vinicemi, se odehrála 14. července 1420 bitva, při které byli odraženi křižáci méně početnými husitskými vojsky Jana Žižky z Trocnova. Několik let po této bitvě začali lidé říkat tomuto vrchu Žižkov.


Vrch Vítkov byl během staletí využíván různě, například pro pěstování vinné révy nebo chmele nebo jako místo nedělních výletů. Na Vítkově a v jeho okolí bylo často rušno – okolo Vítkov i pod ním vedly železniční koleje a od roku 1953 je pod Vítkovem i tunel pro pěší, spojující Žižkov a Karlín.


Vitkov-Fucikovsky6_ik.jpgPřed několika lety byla také zprovozněna cyklostezka, která byla vybudována na tělese bývalé jednokolejné Vítkovské železniční tratě, postavené na jižním úpatí Vítkova roku 1872. Stezka začíná poblíž křižovatky u Bulhara, u mostu trati přes Seifertovu ulici, vede pod Příběnickou ulicí a za zadní stranou bloku domů v Řehořově ulici, po rekonstruovaném železničním mostu překonává Husitskou ulici a pak sleduje úpatí vrchu Vítkova po hranici zástavby souběžně s Husitskou a Koněvovou ulicí, poté prochází do Vítkovského tunelu a karlínskou stranou kopce (stále po území Žižkova) pokračuje podél železničních tratí a ulice Pod Krejcárkem na Krejcárek.


V posledních cca 100 letech se ale stal Vítkov navíc i národním symbolem, historickou a vojenskou připomínkou českých dějin.


Vitkov-Fucikovsky5_ik.jpgV současnosti se na Vítkově nachází Národní památník, který spadá od roku 2000 do péče Národního muzea. Původně byl postaven jako Památník národního osvobození v letech 1928 – 1938 k poctě československých legionářů, poté byl upravován a doplněn po ukončení 2. světové války. Po roce 1948 byl památník využit k propagaci komunistického režimu. Byli tu pohřbíváni významní představitelé komunistické strany. V roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. Po Sametové revoluci v roce 1989 byly ostatky členů komunistické strany odvezeny.


Srdcem Památníku je Slavnostní síň - trojlodní sál, nad jehož předním prostorem, který také slouží jako pódium, je umístěna velká kovová plastika letícího okřídleného Génia zvěstování svobody sochařů Karla Kotrby a Ladislava Kofránka. Tato plastika byla v památníku instalována v roce 1938, v průběhu 2. světové války ji ale Němci zničili a po válce proto byla odlita a instalována znovu. Nad pódiem je zavěšen goblén s velkým státním znakem první republiky. Ve Slavnostní síni jsou také keramické plochy zdobené historickými znaky zemí, které náležely do svazku první republiky. V západní části Slavnostní síně je umístěna hudební tribuna s varhanami a prostorem pro zpěváky.


V Památníku se nachází i Prezidentský salónek – jeho stěny jsou obloženy původní hedvábnou brokátovou tapetou s byzantským vzorem podle útržku látky nalezeného ve svatovítské katedrále v hrobce českých králů.


Vitkov-Fucikovsky4 _ik.jpgNa Vítkově stojí před Památníkem jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova, která byla slavnostně odhalena 14. července 1950, v den 530 výročí bitvy na Vítkově. Základní kámen byl ale položen mnohem dříve – již v červnu r. 1920 za účasti prezidenta T.G. Masaryka. .Jezdeckou sochu ztvárnil žák Josefa Václava Myslbeka, Bohumil Kafka. Socha je vysoká 9 metrů, na délku měří 9,6 metru a její váha je 16,5 tun. Socha Jana Žižky prošla v roce 2011 celkovou rekonstrukcí. Jednotlivé části byly rozebrány, zrestaurovány a socha dostala nový nátěr. Je třetí největší bronzovou jezdeckou sochou na světě.


Na střeše Památníku se nachází vyhlídka, která je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 návštěvníků jednou za půl hodiny.



Praktické informace pro zájemce o návštěvu vrchu Vítkov


Doprava na Vítkov

Zizkaperk6.jpgNejpohodlnější cesta na vrch Vítkova je od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem po rovině, cca 1400 m.
Nejkratší cesta - z Florence autobusem č. 175 a 133 do stanice Tachovské náměstí, poté pěšky vzhůru vlevo cestou kolem tunelu do Karlína.
Nejnáročnější cesta: Z Florence (metro, bus 175, 133) do stanice U památníku, poté pěšky zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce.




Národní památník

Vitkov-Fucikovsky7_ik.jpgV objektu Památníku se nachází muzejní obchod, se suvenýry a pohlednicemi a, šatna (pro návštěvníky muzea zdarma) a pro rodiny s dětmi je v budově je k dispozici dětský koutek.


Objekt Památníku národního osvobození je plně bezbariérový. Pomoc při zdolávání několika schodů v interiéru poskytnou proškolení pracovníci muzea


Otevírací dobu, plánek památníku, návštěvní řád vyhlídky, cenu vstupného, informace o aktuálních výstavách a expozicích i další podrobné informace naleznete na internetových stránkách Národního muzea www.nm.cz




Café Vítkov

V Národním památníku na Vítkově se nachází nekuřácká kavárna s terasou. Otevírací doba kavárny Café Vítkov naleznete na internetových stránkáchwww.cafevitkov.cz



Armádní muzeum Žižkov

Pod úpatím Vítkova se nachází Armádní Muzeum Žižkov, které je součástí Vojenského historického ústavu Praha. V Armádním muzeum naleznete expozice věnované české a československé vojenské historii 20. století. Areál byl vybudován v letech 1927–1929 podle návrhu architekta Jana Zázvorky. Armádní muzeum Žižkov sídlí na adrese U Památníku 2, 130 05 Praha 3 – Žižkov. Otevírací doba: každý den, mimo pondělí, od 10.00 do 18.00. Další informace o muzeu naleznete na stránkách Vojenského historického ústavu www.vhu.cz.


Zdroj:
cs.wikipedia.org
www.nm.cz
www.vhu.cz




Foto: Jiří Fučikovský

(zem)